Základní devítiletá škola v Senožatech byla otevřena 1. října 1956. Od 1. září 1960 byla změněna na školu internátní. Rodiče zde mohli umístit své děti do celotýdenního ošetřování. Děti zde bydlely, stravovaly se a byly pod dozorem vychovatelů. Zprvu bylo dětí přihlášeno málo, takže byly přijímány děti až z Prahy. Jjednalo se například i o děti pracovníků zaměstnaných v cizině (Indie, Kuba, Švédsko,...), ale též o děti, o které se rodiče nestarali, nebo kterým rodiče zemřeli.

V prosinci 1960 z rozhodnutí KNV v Českých Budějovicích bylo do Senožat přemístěno 45 dětí z dětského domova v Nových Hradech, čímž zde nastala svízelná situace. Nedostatek místa k ubytování byl řešen přeměnou některých učeben a kabinetů na ložnice a pomocné místnosti.

V roce 1965 byla zahájena stavba sedmipodlažní panelové budovy. Během dvou měsíců vyrostla celá budova, tzv. hrubá stavba. Řemeslníci různých oborů v práci pokračovali a postupně s dokončováním budovy vznikala i různá příslušná zařízení: izolační místnosti pro zdravotní službu, prádelna, dílna pro švadlenu a skladovací prostory. Zároveň, hned vedle panelové budovy, vyrůstala z cihel budoucí mateřská školka. Do zimy byly vykonány všechny hlavní práce, budovy byly zastřešeny, a tak se mohlo na stavbě pracovat i po celou zimu.

Plánovalo se, že provoz v nové budově bude zahájen 1. září 1966 a děti umístěné v budově školy se do nového domova přestěhují. Budova byla v plánovaném termínu dokončena a 1. září 1966 byla předána do užívání.

1.1.1970 vznikl samostatný Dětský domov pro děti s nařízenou ústavní výchovou. Původní kapacita DD byla 87 míst, což bylo velmi nevyhovující – na každém patře se nacházelo 9 pokojů, a pro všechny umístěné děti 4 malé klubovny a 1 společenská místnost, tzv. kino. Naprosto nedostačující bylo také materiální vybavení, jako byly hračky, oblečení, sportovní potřeby apod. Také finanční situace domova nebyla dobrá, děti dostávaly nízké kapesné, problémy byly např. i s obstaráváním vánočních dárků. Péče o děti však byla kvalitní, dbalo se na vzdělání, sport a aktivity v přírodě.

V 90. letech se začíná klást velký důraz na to, by se život v DD podobal co nejvíce životu v rodině. Dochází tak ke zlepšení veškerých životních podmínek dětí v zařízeních pro výkon ústavní výchovy. Hlásí se také celá řada sponzorů a dětský domov tak může pořádat pro děti zájezdy k moři, na hory a různé kulturní a sportovní akce. Zvyšuje se také počet studentů středních a později i vysokých škol. Uskutečňují se kulturní vystoupení a výborně si děti vedou ve sportech, kde jsou několikrát oceněni i ve vyšších soutěžích. Dále se klade větší důraz na přípravu dětí na budoucí samostatný život. V roce 1994 bylo v areálu budovy zřízeno oddělení pro nezletilé matky s dětmi. To se však po čase projevilo ve spojení s dětským domovem jako nevyhovující a bylo v roce 2002 zrušeno.

Jak se postupně zlepšovaly rozpočtové poměry domova, realizovaly se četné úpravy a opravy budovy i areálu DD. Dětský domov byl zpočátku zálohová, pak rozpočtová a nakonec příspěvková organizace a samostatný právní subjekt, jejímž zřizovatelem je od 1.9.2001 Kraj Vysočina. V roce 2013 bylo při DD zřízeno Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, tzv. ZDVOP, s kapacitou 8 dětí. I toto zařízení však bylo Rozhodnutím KÚ Kraje Vysočina v roce 2017 zrušeno. V současné době je dětský domov tvořen 4 rodinnými skupinami a celková kapacita domova je 32 dětí.